Hodinky inspirované legendou nebes

Letoun SR-71 Blackbird je dodnes považován za ikonu letecké techniky – stroj schopný letět rychlostí přes Mach 3 a ve výšce nad 25 000 metrů. REC Watches vzdává této legendě hold limitovanou edicí Habu, která nejen designem, ale i použitými materiály připomíná příběh „nejrychlejšího letadla světa“.

Název Habu vychází z přezdívky, kterou piloti dali Blackbirdu během nasazení v Okinawě – podle místního jedovatého hada. REC si dlouhodobě zakládá na tom, že do svých modelů vkládá autentické prvky – a ani zde to není jinak: do číselníku Habu je integrován skutečný hliníkový fragment z letounu Lockheed SR-71.

Design ve znamení Blackbirdu

Pouzdro o průměru 44 mm je vyrobeno z titanu třídy 2, což zajišťuje nízkou hmotnost a vysokou odolnost. Tvar je inspirován siluetou SR-71, přičemž ostré linie a černý DLC povrch připomínají stealth vzhled letadla. Ručky mají tvary podobné ovládacím prvkům kokpitu a luminiscence je stylizována do červenooranžových odstínů – evokujících přístrojovou desku v noci.

Uvnitř pracuje švýcarský strojek Sellita SW270-1 s ručním nátahem, zdobený a opatřený personalizovaným rotorem s motivem Blackbirdu. Strojek má rezervu chodu 38 hodin a je osazen 31 kameny. Sklíčko je safírové s antireflexní vrstvou, vodotěsnost činí 5 ATM.

• Průměr pouzdra: 44 mm, titan
• Strojek: Sellita SW270-1, ruční nátah, 31 kamenů
• Rezerva chodu: cca 38 hodin
• Vodotěsnost: 5 ATM
• Číselník: fragment SR-71, ruční dekorace

Číselník je unikátní – každý kus se odlišuje, protože fragment z Blackbirdu má vlastní strukturu a patinu. To dělá z Habu nejen hodinky, ale i kus historie, který majitel nosí na ruce.

Mechanické hodinky

V minulé části seriálu o hodinkách jsme dospěli až do 18. století, konkrétně do roku 1755, kdy Jean Marc Vacheron založil hodinářskou manufakturu Vacheron Constantin. Její význam je nejen v tom, že se jednalo o první manufakturu na výrobu hodinek na světě, ale také proto, že zde byl vyroben první kompletní mechanický strojek.

Breguet Marine Reférence

18. století je pro rozvoj hodinářství veledůležité i díky mnoha jiným vynálezům, spojeným s různými hodinářskými značkami, co jméno, to pojem. Nelze nezmínit především švýcarskou značku Breguet. Její zakladatel Abraham Louis Breguet je považován za nejslavnějšího hodináře všech dob, do hodinářství přinesl řadu mnohdy dodnes používaných vynálezů či vylepšení: Breguetův vlásek se například podepsal na vylepšení stejnoměrného chodu, Breguetovo jméno je spjato i s vynálezem tourbillonu, ale i v souvislosti s rubínovými ložisky strojku. Dodnes se využívají jeho typické ručky a číslice na číselníku.

Patek Philippe Chronographe

Z dalších vynálezců 18. a 19. století zmiňme Adriena Philippa, který si roku 1861 nechal patentovat korunku sloužící dodnes k ručnímu natažení hodinek. A až padne zmínka o hodinkách, které dokáží měřit krátké časy, čili chronografy, zjistíte, že zdaleka nejde o nějaký moderní vynález: první chronograf zhotovil v roce 1862 švýcarský hodinář Henri Piguet.

20. století je pak ve znamení tolika vynálezů, že můžeme zmínit pouze jejich nepatrnou část. V roce 1901 zahajuje výrobu kvalitních strojků firma Valjoux, roku 1909 jsou vyrobeny první náramkové hodinky s výše zmíněným chronografem a o šest let později první vodotěsné hodinky.

Jaeger-LeCoultre Polaris Chronograph

Dalším mezníkem ve vývoji mechanických hodinek byl rok 1923, jímž se nastartovala nová éra – Angličan John Harwood představil světu první hodinky s automatickým nátahem. K jejich zdokonalení se významnou měrou později podílela rovněž firma Rolex, jejíž systém je používán dodnes. A jiná slavná hodinářská značka Jaeger-LeCoultre přichází s indikací rezervy chodu automatů.

Samostatnou kapitolou je otázka přesnosti mechanických hodinek, a s tím spojený termín chronometr (neplést si s chronografem). Jedná se o označení hodinek, splňujících nejvyšší normu přesnosti, a to certifikací COSC (Swiss Official Chronometer Control). Zahrnuje náročné testování hodinek v různých teplotách, pozicích a pod vodou. Název chronometr si současnost převzala ze starých dob, kdy byl chronometr používán na lodích k určení zeměpisné délky při navigaci na moři.

Rolex GMT Master II

Automaty

K pohonu mechanických hodinek slouží mechanický strojek a hodinky dělíme do dvou skupin dle nátahu: ruční nátah znamená natahování korunkou, automatický nátah pak natahování pohybem ruky. Automatické hodinky (automaty) si zaslouží zvýšenou pozornost, abychom si stručně představili jejich fungování. Jedná se vlastně o klasické mechanické hodinky, ale doplněné samonátahem – mechanismem, který zajišťuje nátah pera v hodinkách a vlastně tím nahrazuje ruční natahování. Zjednodušeně to funguje takto: Nad vrchní základnou strojku je umístěn rotor, do kterého je upevněn pastorek. Ten se roztáčí současně s rotorem a uvádí do pohybu soukolí, které je zakončeno pérovníkem s perem a západkovým mechanismem. Výsledkem pohybu ruky a tedy i hodinek je nátah pera, jehož vnější závěs roztočí pérovník, který pohání soukolí zakončené krokovým ústrojím.

Cartier Santos de Cartier

Přesnost i délka chodu je zajištěna pravidelným nošením hodinek na zápěstí. O stavu chodu informuje ukazatel rezervy chodu na číselníku (např. jako výseč se stupnicí s barevným odlišením). Průměrná délka chodu je 38 – 48 hodin, ale u exkluzivních modelů, které často mají dva pérovníky, bývá rezerva např. 168 hodin.

IWC Bid Pilot´s Heritage

Upozornění: Mechanické hodinky vyžadují odbornou péči, kdy hodinář hodinky otevře, zkontroluje olej v ložiskách a krokovém mechanismu, vodotěsnost atd., a pokud je majitel nemá v úmyslu příliš často nosit, poradí mu, aby je ukládal do natahovače, který mu nahradí pohyb ruky.

V příštím díle si povíme o quartzových hodinkách