Hodiny

Čas a jeho měření – pro tento účel jsou hodiny a hodinky určeny. Čas lidi zajímal odpradávna, od času a jeho délky se odvíjely všechny lidské činnosti, a změřit ho tedy bylo stále důležitější. A protože člověk je tvor vynalézavý, měnily se s léty způsoby, jak čas změřit. O nějaké přesnosti, tak jak ji chápeme dnes, se v hluboké minulosti nedalo mluvit. Zatímco dnes dokážeme čas měřit na tisícinu sekundy, takové sluneční hodiny před pěti tisíci lety se musely spokojit s přibližným stínem, který házela tyč na poměrně primitivně zhotovený číselník. Něco podobného skýtaly vodní hodiny, tvořené nádobami, jimiž protékala voda, a čas se měřil výškou její hladiny. Ještě více nepřesné byly voskové hodiny se svíčkou a kuličkami, které jak tál vosk, padaly na číselník.

Velké oblibě se v hluboké minulosti těšily nám všem dobře známé přesýpací hodiny se dvěma propojenými baňkami, jejichž úzkým hrdlem se přesypával písek a čas se odměřoval na stupnici dolní baňky. Ačkoli všechny tyto způsoby měření času ukazovaly na velkou vynalézavost člověka, o skutečných hodinách se nedá mluvit. Ty se poprvé objevují koncem 14. století, jedná se o kyvadlové hodiny a opravdové počátky hodinařiny jako sofistikovaného řemesla.

Pro vývoj hodin byl klíčový vynález Galilea Galilei: roku 1580 zjistil, že volně a pružně zavěšená tyč vykazuje pravidelné kyvy. Bez vnější pomoci se tyto kyvy postupně utlumují, ale děje se tak velmi pomalu, takže jednotlivý kyv zaručí poměrně přesný chod hodin. O téměř sto let později pak byly zhotoveny první mechanické pendlovky, jejichž autorem je holanský fyzik Christian Huygens.

Kdybychom chtěli vynález kmitů přenést do současnosti, pak jejich ekvivalentem jsou atomové hodiny založené na kmitech atomů – nejpřesnější hodiny vůbec, jejichž odchylka by neměla přesáhnout jednu sekundu za milion let. Na principu atomových hodin pracují superpřesné rádiem řízené hodiny.

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Od hodin k hodinkám

Víceméně současně s vývojem a zdokonalováním hodin spatřily světlo světa hodinky. Jejich zaznamenáníhodné počátky jsou spjaty s počátkem 16. století, a především se jménem Petera Henleina. Asi nepřekvapí, že to byl velmi zručný zámečník žijící v Norimberku a že jeho vynálezu se tedy začalo říkat Norimberské vejce. Hodinky měly tvar válce a byly celé ze železa, čili velmi těžké. Klíčový však v nich byl jeden mimořádný vynález, který napomohl dalšímu vývoji hodinek – pružina, která nahradila dosud používaná těžká závaží. Na svou dobu převratný vynález hodinek se pochopitelně nemohl chlubit extra přesností, koneckonců měl jen hodinovou ručku. Norimberské vejce však odstartovalo poměrně rychlý rozvoj kapesních hodinek, tak jak je známe dodnes.

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Patek Philippe Pocket Watch Perpetual Calendar, Minute-Repeater Pink Gold, cca 1880

S výrobou kapesních hodinek jsou spjata dvě jména – Francouz Karl Cusin a Jean-Baptista Duboule. I díky nim se na přelomu 16. a 17. století objevují skutečné hodinářské skvosty, pro něž se časem vžil název cibule. Proč cibule? Zjednodušeně řečeno základní tvar hodinek připomíná cibuli, a to především tím, že hodinky sestávají z několika vrstev jako cibulových slupek.

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Bovet „The Peacock“ stříbro, smalt, 1958

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Jean-Louis Richter žluté zlato, smalt

Z technického hlediska nevynikaly tyto první kapesní hodinky velkou přesností, k pohonu sloužila pružina a jako oscilátor lihýř, který se používal až do vynálezu setrvačky. Kapesní hodinky však zažívaly obrovský rozkvět, jejich výrobě se věnovaly stovky hodinářských mistrů, kteří produkovali až 5000 hodinek ročně. Sériová výroba (například z dílny Christiaana Huygense) se dále rozšířila vynálezem setrvačky, a tedy velkým zpřesněním chodu.

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Girard-Perregaux La Esmeralda Three Golden Bridge Tourbillon, 1895

Mimořádná pozornost byla zároveň věnována vzhledu kapesních hodinek… Jedním slovem malá umělecká díla! Hlavní zdobnou roli hrál smalt. Krásné smaltované číselníky a víčka, z kovů zlato, rytiny, to vše přinášely nové a nové variace kapesních hodinek, u nichž vzhled šel ruku v ruce s dalšími technickými zdokonaleními – především vynálezem vlásku, který následně získal tvar spirály, nebo dokonce budíku a opakovaček… Avšak zejména koncem 17. století se hodinky dále zpřesnily zavedením minutové ručky.

HODINKY JAK JE ZNÁME I NEZNÁME

Omega

Oč náročnější byla cesta ke kapesním hodinkám, o to snazší a kratší byla od kapesních hodinek k náramkovým. Prostě stačilo kapesní hodinky místo řetízku doplnit o náramek a navléknout je na zápěstí. Píše se rok 1755 a Jean Marc Vacheron zakládá první hodinářskou manufakturu, dodnes nesoucí název Vacheron Constantin. Nejstarší hodinářská značka na světě je zároveň spjata s výrobou vlastního kompletního hodinářského strojku. Nová éra hodinářství začíná!

Hodinky